Kudy z nudy

Památky a zajímavosti v obci Vrbovec

Pečeť

Vrbovecká obecní pečeť pochází z roku 1806. Tvoří ji mosazný kotouč o průměru 300 mm. Pečetní pole vyplňuje čtvrcený štít v kartuši barokních tvarů, obsahující zemědělské a vinařské symboly (1. pole radlice, 2. pole list kosy, 3. pole vinná réva obtočená kolem kolíku, 4. pole vinařský nůž). Opis majuskulou – SIEGEL DER GEMEINDE IN URBAU 1806

Kostel

Farní kostel je zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele. Datum výstavby není známo. Původní stavba byla starobylá, románská. Roku 1747, kdy byl kostel, zničený požárem v roce 1727, přestavován nákladem Louckého kláštera, byl starobylý ráz kostela téměř úplně setřen. Nová stavba byla posvěcena 27. června 1767 olomouckým biskupem hrabětem Hamiltonem. Další přestavby a opravy proběhly koncem 19. století. Na kostele jsou tři zvony, které pocházejí ze 17. a 18. století, nejstarší je z roku 1626. Hřbitov byl původně okolo kostela, r. 1826 byl však zřízen nový za Vrbovcem směrem k Načeraticím. Protože byl malý, byl r. 1832 zřízen nový, nynější hřbitov na východní straně Vrbovce.

Fara

Fara se připomíná již roku 1222, farář se jmenoval Jindřich. V letech 1247 – 1253 farářoval ve Vrbovci Petr, r. 1279 Jindřich, r. 1321 Zdeslav, r 1325 a 1328 Štěpán. Fara zanikla během neklidu v zemi, a kostel ve Vrbovci byl přidělen do Dyjákoviček, při nichž setrval až do r. 1784, kdy byla zřízena lokálie. R. 1803 byla potvrzena samostatná fara pod luckým patronátem. R. 1831 byly do Vrbovce přifařeny Načeratice, zmíněného roku si zřídili samostatnou kuratii. Farní budova byla vystavěna v letech 1787 – 1788. Pamětní kniha farní založena farářem Beranem r. 1784. Matriky se počínají rokem 1765.

Malé pěchotní bunkry

Kolem obce jsou zachovány linie malých pěchotních bunkrů budovaných před 2. světovou válkou.

Ječmeniště

Ječmeniště – Schatzgraben, území, na němž stála bývalá stejnojmenná obec, je nadregionálním biocentrem obsahujícím mimo jiné mandloňovou stráň. Je charakterizováno travinobylinnou vegetací biogeografického významu obsahující zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Pro milovníky dobrého vína Ječmeniště bylo a je pojmem: “Ječmeniště je pověstno znamenitým vínem, které se rodí v trati Lampelberku. V čas vinobraní sjíždějí se tam vinaři a obchodníci vínem ve velikém počtu a platí víno dobře.”

Malý hrádek Lampelberk

ve viniční oblasti Ječmeniště na česko – rakouských hranicích byl zbudován v roce 1860 na nejvyšším pahorku v této lokalitě. Právě z tohoto místa je nejlepší výhled do krajiny. Nachází se zde kulatá věž, pod níž je umístěna bývalá místnost pro hotaře a maštal pro koně. Dnes zde máte možnost nabrat sil, rozhlédnout se do širokého okolí (při dobrých povětrnostních podmínkách můžete vidět Pálavu i vrcholky Alp) a ochutnat dobré víno z produkce zdejších vinic. Cyklistické stezky prochází vinicemi a ústí přímo u hrádku Lampelberk.
Provozní doba: v době prázdnin: So – Ne: 9.30 – 16.30 Počet míst: vyhlídková terasa: 16 míst ve věži: 13 míst sklepení: 20 míst

Koupaliště

Koupaliště se nachází ve sportovní části obce za fotbalovým hřištěm. Otevřeno je denně od 11:00 do 20:00 hodin od 1.7.2013 do 31.8.2013. Pokud není hezké počasí tak se nevykoupete – je zavřeno. Pokud však koupaliště navštívíte za slunečných a teplých dnů, jaké zde obvykle panují, tak na Vás čeká 25 metrů dlouhý a 12,6 metrů široký hlavní bazén s tobogánem a hloubkou od 150 do 200 cm. Pro nejmenší návštěvníky je k dispozici dětské brouzdaliště. Provozovatel koupaliště vsadil na moderní technologii a používá k úpravě vody elektrolýzu, díky které může omezit množství použitých chemikálií a dosáhnout příjemnou a kvalitně ošetřenou vodu.

V areálu najdete dětské pískoviště, prostor na plážový volejbal, občerstvení s posezením, samozřejmě i převlékací kabiny, toalety a umývárnu. Přímo před koupalištěm je možno parkovat.
Celodenní vstupné pro dospělé je 35,- Kč, pro děti od 6 – 15 let je 25,- Kč. Děti do 6 let mají vstup zdarma.

Vrbovecký rybník

Dříve se nazýval Nový rybník, ale nikdo mu neřekne jinak než Nova. Největší vodní plocha v katastru obce . Spolu s rozsáhlými rákosinami má rozlohu asi 23 hektarů. Je schován mezi stromy v typické rovné zemědělské krajině. Kdysi místo ke koupání, které bylo ukončeno začátkem sedmdesátých let kvůli výskytu kožní vyrážky u dětí. Místo k experimentu – v roce 1974 byl rybník vysušen a místní zemědělské družstvo tam naselo kukuřici. Do dnešní doby v zimních měsících plocha k zápasům v hokeji, většinou Hnízdo proti Vrbovci. V létě se ale úplně všem připomene při žabích námluvách. Jejich noční koncerty slyší v obou vesnicích.

Málokdo ale ví, že se jedná o nejvýznamnější mokřadní lokalitu na Znojemsku. Kraj rybníka je lemován rákosinami. Dominuje v nich rákos obecný doprovázený orobincem. Fialové květy má šmel okoličnatý. Na vodě plave droboučký okřehek menší a vzácný růžkatec bradavičnatý, který, když kvete, pokryje celou hladinu bílými kvítečky. Vyskytuje se zde celá řada vzácných mokřadních a vodních brouků vázaných na stojaté vody, slaniska a rákosiny. Rybník má nejpočetnější faunu potápníků (44 druhů), pestré je i společenstvo vodomilů. Žije zde drobný nosatec, který je schopen žít trvale pod vodní hladinou. Z hmyzí říše zde najdeme bohaté společenstvo vážek. Poměrně hodně se zde vyskytují žáby. Nejvíce je zastoupen skokan skřehotavý, skokan štíhlý, rosnička zelená, ropucha zelená a obecná. Vzácná kuňka obecná vázaná na mokřady, malá šedozelená žába, charakteristická ohnivě skvrnitým bříškem a typickým hlasem, kdysi početná a dnes ubývající druh. Kvůli této žabce byla lokalita rybníka navržena do soustavy Natura 2000. Dále je zde v době páření vidět i velmi vzácná blatnice skvrnitá, která jinak po celý rok žije na okolních polích. Rybník je jako vodní plocha rybářsky zcela nevyužíván, ve vodě je možné spatřit jen plevelného karasa obecného. Pro klid, který zde panuje, je rybník a blízké okolí oblíbeným hnízdištěm ptáků. K nejatraktivnější skupině patří dravci, symbol síly, rychlosti a svobody. Nejběžnější je káně lesní, dokonale přizpůsobena životu v této krajině. Dále moták pochop, který využívá k hnízdění rozsáhlé rákosiny. Běžně zde bývá 7-8 párů. Polokulatá houpací hnízda zde staví moudivláček lužní, vyskytuje se zde netopýr hvízdavý a plno druhů malých pěvců. Špaček obecný tu má obsazenou kdejakou stromovou dutinu. Na podzim se k nim přidávají migrující ptáci ze severu a vytvářejí početná hejna, která jsou postrachem místních vinařů. Podle sčítání ornitologů v té době přespává v rákosinách až 150 000 ptáků. Na vodě proplouvají divoké kachny, lysky a potápky. Pár let se zde ukazují i labutě.

To, že je Vrbovecký rybník mimořádnou lokalitou, že se v ní krásně a pospolitě žije, všichni výše popsaní – rostlinky, brouci, žáby, ptáci – dávno vědí. A teď už jste se to dozvěděli i vy.